Off-line link farmy ctihodných akademiků

Cituji z článku Extraliga české akademické ekonomie: díl druhý od Daniela Münicha (iHNed.cz, 2. 7. 2007):

Stane-li se citace měřítkem akademického úspěchu, získá každá citace cenu zlata. A zde je Achillova pata citací a citačních indexů na nich založených. Počet citací lze totiž záměrně uměle zvyšovat. Stačí, když se nějaká skupinka spřízněných vědců tiše dohodne a v nějakém provinčním časopise se začně intenzivně navzájem citovat. Sice se to protiví dobrým akademickým mravům, ale bránit se tomu v podstatě nedá.

Nepřipomíná vám to něco?

, 3. 07. 2007 09:59, Pošli komentář

| Nejnovější |

Komentáře

  1. Rozdil je v tom, ze na vedce ulicniky se zahy prijde (“rucne”), protoze je to celkem ojedinela praktika. Na linkfarmy se neprijde (ani “rucne”, ani “strojove”), protoze je to temer bezna praktika :-)

    — fandor · 6445 days ago · #

  2. Připomíná, obojí má totiž základ v poctivosti zúčastněných, jenže jak na internetu tak i mimo něj se vždycky najde někdo kdo se snaží získat výhodu nad ostatními nepoctivým způsobem.

    — Ivo Toman · 6445 days ago · #

  3. Jelikož se Google ve svém algoritmu inspiroval práce Citačním indexem, není divu, že mají oba podobné problémy.

    U vědeckých publikací je ale mnohem větší problém v zasluhování spoluautorství (dnes někdy až kupování – “když ti změřím tohle spektrum, napíšeš nás jako spoluautora článku”) než v počtu citací. Problém spoluautorství naštěstí u vyhledávačů obdobu nemá (alespoň jsem ji nenašel).

    — Martin Hassman · 6445 days ago · #

  4. [3] Martine, obdobou spoluautorství by na webu mohlo být hostování (guest postings) na prominentních weblozích. Dovedu si představit, že někdy nemusí být úplně nezištné a může se tak trochu blížit placeným příspěvkům (pay per post).

    — Marek Prokop · 6445 days ago · #

  5. Tleskám!

    — Jiří Sekera · 6445 days ago · #

  6. Citační analýza se při určování “kvality” vědeckých prací používá už řádově desítky let BG (Before Google).

    A dovolím si oponovat Fandorovi: Nepřijde. Ono se to totiž běžně dělá, že se zbytečně citují vlastní práce a práce svých známých (samozřejmě se to nesmí přehánět)

    — Jirka Wetter · 6445 days ago · #

  7. Jedna ze života: svého času jsem pracoval “na civilce” v AAVCR (archiv akademie ved) kde jeden sikula, ktery musel vykazovat badatelskou cinnost citoval ve svych pracech i sam sebe. Ovsem pod jinym jmenem (jelikoz si po svatbe vzal jmeno manzelky, ale to uz je jina historka), jak jinak… :)

    — Jakub · 6445 days ago · #

  8. [4] Asi čtu jiné weby než vy Marku, na těch technických tohle zvykem nebývá (nebo mi to nějak uteklo). Ale trochu jsem se zase přiučil.

    [6],[7] Prvním člověkem, který citoval sám sebe byl Jára Cimrman, kdy se mu podařilo v jedné své publikaci omylem citovat právě onu publikaci, což pak způsobilo slet nečekaných událostí málem vedoucích ke zničení celé vědy a později nazvaných jako Cimrmanova citační bomba. Tolik z našeho představení z loňské Noci vědců, kde bylo vše zcela jednoznačně prokázáno 8-)

    — Martin Hassman · 6445 days ago · #

  9. Marku, nestačí pak vyloučit provinční časopisy?
    (Viz tendence k posilování vlivu „authority sites“.)

    — Pachollini · 6445 days ago · #

  10. Marku, a co tak zopakovat kariéru nyní jako ASO (Academic Success Optimization) konzultant? Tady by se dala využít celá řada dříve získaných zkušeností a nápadů :-)

    — dgx · 6445 days ago · #

  11. optimalizace pro citování by byla asi fakt nová disciplína :) cesta vede jen jedním směrem – každý web (tady teda publikace) bude mít svojí vlastní linkfarmu a ono se to nějak vyruší... linkfarmu do každé rodiny!

    — marek · 6444 days ago · #

  12. [9] Na tohle existuje řešení a říká se mu Impact Factor.

    — Jiří Bureš · 6444 days ago · #

  13. Impact Factor sice do určité míry řeší problém “provinčních časopisů”, ale ty v tom článku, který Marek Prokop cituje, považuju skoro za nadbytečné. Úplně stejně dobře se ta skupinka může vzájemně citovat v prestižních časopisech s IF. Samozřejmě si můžeme říkat, že v kvalitnějších časopisech jim to někdo spíš zatrhne, ale na to bych moc nespoléhal. :-)

    [1] Já si naopak myslím, že je to ve vědeckém světě velmi rozšířená praktika. Místy dokonce až parodovaná – mrkněte se např. tenhle komentář ze světa právní vědy. Ostatně celý ten blogspot je celkem k tématu…

    — Marek Antoš · 6443 days ago · #

  14. [13] ten příspěvek na tom blogspotu je fajn – ale celej ten článek je supr. hlavně rozdělení na druhy citací:

    - citatio benevolentiae (volná variace na captatio benevolentiae, tedy vloudění se do přízně dané osoby lichocením, zde předstíráním, že práce dané osoby byla významná pro moji vlastní práci, což může, ale také nemusí být pravda. Jev to rozšířený hlavně v germánských zemích, ale i u nás, kde prostě musím ocitovat toho vedoucího katedry, že?);

    psát vtipně se prostě musí umět :)

    — mm-marek · 6442 days ago · #

  15. Rozdíl v přímém výdělku při reálném citování např. v akademických kruzích a tím na internetu je v tom, že užitek z toho prvního je téměř okamžitý a jistý.

    Na internetu je výsledek ne zcela jistý, protože se teoreticky pokaždé najde někdo kdo si najde původní text a začne dělat dotyčnému špatnou reklamu.

    Ale zase jak už bylo řečeno, na internetu je to už taková běžná praktika a ani se to moc vážně nebere.

    — Fox Axe · 6418 days ago · #

Commenting is closed for this article.