Weblog pro webmastery a webdesignéry

3 věty, které vám měli říct o SEO jako první

SEO nejde zapnout, SEO nejde nastavit, SEO nejde koupit jako houska na krámě, SEO nemůže být zabudované v systému pro správu webu, SEO nejde naprogramovat ani zakódovat do HTML (a proto vám ho nedodá programátor nebo kodér), SEO nejde vyplnit do formuláře (ani když se kolonka jmenuje Cosi pro SEO), SEO nejde vložit do patičky či jiné části stránky a SEO nespočívá ani v tom, že do jedné věty napíšete desetkrát SEO nebo jiné klíčové slovo.

SEO spočívá ve čtyřech věcech:

  1. co lidem nabídnete,
  2. jak to popíšete,
  3. jak to na webu uspořádáte a
  4. jak to budete mimo web propagovat.

Na ničem jiném nezáleží, pokud to není natolik vadné, aby nešlo dobře splnit tyto čtyři úkoly.

(Když něco vysvětlujete už po sté, je lepší to někam napsat a příště na to jen odkazovat, ačkoli je jasné, že čtenáři Sovy tohle už dávno vědí.)

Marek Prokop , 10. 04. 2014 17:04, Trvalý odkaz, Komentáře [22]

Nejefektivnější metoda link buildingu

Lidé od Webu projevují podivuhodnou rozpolcenost ducha. Nejprve budují: stránky, kvalitní obsah, popularitu, autoritu, tenhleRank a tamtenRank, zkrátka zpětné odkazy. To vše s úsilím hodným obdivu a za peníze hodné závisti. A pak, v jakési temné hodině, všechny ty zpětné odkazy, tu vytouženou odměnou za roky budování, vezmou a vyhodí na smetiště dřív, než bys řekl HTTP.

Také buduji weby, a protože vím, že ke správnému webovému obsahu patří odkazy, hojně odkazuji: na zdroje, na další informace, na to co chválím i na to co kritizuji. Jednou za čas pak vezmu Xenu nebo Ječící žábu a zkontroluji, zda odkazy stále fungují. Naposledy jsem to udělal na Vyhledávačích.info včera.

Nefungovalo jich 107.

Lupa, Interval, Živě, Seznam, Google, H1.cz, IInfo… Ti všichni a mnozí další provedli redesign, pak zřejmě ještě pár redesignů redesignů a výsledkem je, že adresy dříve platné nyní vrací chybu 404.

TenhleRank fuč a TamtenRank taky, nemluvě o naštvaném Prokopovi, který si příště dvakrát rozmyslí, zda na tak nespolehlivé mamlase odkazovat.

Prosím, až se příště pustíte do budování zpětných odkazů, začněte tou nejúčinnější a zároveň nejlevnější metodou, která kdy byla vynalezena: nezahazujte hloupými a chybně provedenými změnami adres odkazy, které již máte.

Na stejné téma kdysi mnohem lépe a vtipněji Dušan Janovský v článku Tři zásady pro tvorbu dobrých SEO URL.

Marek Prokop , 2. 04. 2014 10:16, Trvalý odkaz, Komentáře [23]

Nové trendy v SEO

Následující text shrnuje teze přednášky Nové trendy v SEO, kterou jsem přednesl minulý týden na budějovickém Čtvrtkonu. Zveřejňuji ho místo prezentace, která by sama o sobě nedávala smysl.

Píše se rok 2014. Známe algoritmy vyhledavačů (viz např. Bill Slawsky nebo Dušan Janovský), známe dlouhodobě platné principy SEO, víme jak analyzovat klíčová slova, jak navrhnout architekturu webu, jak provést on-page optimalizaci, jak napsat dobré texty. Víme, jaké chceme získat zpětné odkazy a odkud. Umíme SEO měřit a analyzovat jeho výsledky. Víme, jak dělat SEO v ideálním prostředí.

Zatím ale moc neumíme dělat SEO v reálném prostředí. Se skutečnými uživateli a se skutečnými klienty.

Už dávno víme, že algoritmus Googlu je soutěž popularity (Aaron Wall, duben 2009) a že se tato popularita typicky projevuje brandovým hledání. Přesto návštěvnost z brandového hledání často vylučujeme ze SEO, protože není zásluhou SEO konzultanta.

Už dávno víme, že vyhledavač jenom zrcadlí nalezitelnost mimo vyhledavač, a v případě Googlu navíc nalezitelnost individuální, personalizovanou. Přesto jsme zatím neudělali skoro nic, abychom ostatní marketingové kanály včetně těch off-line, které nalezitelnost vně vyhledavačů podporují, nějak propojili se SEO.

Už dávno víme, že dominantním algoritmem vyhledavačů je spokojený uživatel a že jsou to nakonec jenom uživatelé, kdo rozhodne, zda naše SEO uspěje. Přesto přenecháváme uživatele UX designérům a v SEO s nimi pracujeme jen amatérsky a málo.

Píše se rok 2014 a konec izolovaných SEO konzultuntů pomalu klepe na dveře. Ne, SEO neumře, ale SEO konzultanti by postupně vymřít měli. Jejich úkolem bylo dohlížet, zda z pohledu SEO dělají dobře svou práci ostatní — webdesignéři, vývojáři, marketéři, produkťáci, prodavači, zákaznická podpora… V těch všech činnostech je SEO přirozeně obsaženo, a když ti všichni dělají dobře svou práci, dělají i SEO.

Omlouvám se, ale neřeknu vám žádný buzzword typu Google Autorship či content marketing. Na žádné takové trendy nevěřím. Za jediný skutečný, dlouhodobý a nosný trend v SEO považuji přesun znalostí, kompetencí a práce od SEO konzultantů do práce všech ostatních, do celofiremních procesů a do firemní kultury.

<reklama>
Jestli chcete poznat, jak já sám SEO dělám, přijďte na moje školení. 18. až 19. března 2014 je ještě volno.
</reklama>

Marek Prokop , 10. 03. 2014 11:18, Trvalý odkaz, Komentáře [21]

Ano, fakt si i v roce 2014 myslím, že blog má mít na titulce celé články

Když jsem v sobotu na Wordcampu povídal o blogování, zmínil jsem mj. délku článků a vzápětí též onu Otázku, matku všech sporů weblogového dávnověku1, zda se mají články na titulce zobrazovat celé. Pochopitelně se neobešla bez pozdvižených obočí v publiku, neboť takové prkotiny mohou zajímat jen nablblé teoretiky, to přeci dá rozum. Jenže mně přijde opravdu zajímavá a zkusím vysvětlit proč.

Blog2 jde definovat různě, většinu historických definic ovšem zavál prach a dnes už nejspíš platí jen jediná: blogem je vše, o čem to jeho autor prohlásí. To však nebrání se podívat na blog zároveň úžeji, jako na literární žánr3, který má určité typické vlastnosti.

Společným jmenovatelem těchto vlastností je minimalismus. Aby mohl blogovat opravdu kdokoli, bylo třeba najít co nejjednodušší formu. Jedna stránka s chronologicky řazenými články bez zbytečné navigace. Za minimalismem strukturálním pak následoval i minimalismus obsahový a stylový. Krátké články, které se snadno čtou jak jednotlivě, tak souvisle za delší časový úsek.

Podobně jako blog, žánrově předurčují omezené prostředky i třeba Twitter nebo kresbu tužkou. Jistě, někdo se umí a chce vyjadřovat složitěji, použije olejové barvy, štětce a plátno, avšak to, co vytvoří, již nebude kresba tužkou.

Velmi rád čtu blog Setha Godina a čtu ho rád především proto, že to je velmi dobře psaný blog. Mnoho jiných blogů čtu rád proto, že v nich jsou dobře napsané články. Pokud ten rozdíl necítíte, klidně zapomeňte, co jsem právě řekl, a jen prostě dobře pište. Pokud však rozdíl cítíte a chcete si vyzkoušet čistokrevný blog, zobrazujte na titulce celé články a jejich délku i styl přizpůsobte tomu, aby se tak lidem dobře četly.


1 Stopy naleznete např. v komentářích k článkům Deníčky na ČT24 Jirky Bureše nebo Nesouhlasím s Markem Prokopem Martina Malého.

2 Blogem myslím výhradně soubor více článků. Označovat slovem blog každý jednotlivý článek, jak se v češtině bohužel ujalo, považuji za terminologické harakiri.

3 Spíš než termín literární žánr bych měl asi používat spojení autorská forma, protože pojem žánr je příliš obecný a blog nemusí být jen dílem literárním, ale i audio/vizuálním.

Marek Prokop , 24. 02. 2014 18:53, Trvalý odkaz, Komentáře [23]

Co chci dělat v roce 2014

Posledních pár let jsem nad tím, co budu dělat v novém roce, moc nepřemýšlel. Přeci totéž co loni. Funguje to, baví mě to, jsem spokojený, tak proč něco měnit. Jenže tohle uvažování vede do pekel. Sice možná pomalu, zato však jistě. Dva tři roky s ním vystačit jde, ale teď už cítím, že je čas se zamyslet důkladněji.

Převážně pro sebe si sem tedy shrnu, co bych chtěl letos změnit. Za rok uvidím, jak se mi to povedlo.

Školení

Školení mám rád, protože při nich poznávám hodně lidí a zajímavých projektů. Proto je určitě zachovám. Některá ale zřejmě zruším a pár nových začnu. Láká mne hlavně model praktického workshopu. Dovedu si představit třeba workshopy, při kterých bych pomohl účastníkům sestavit marketingovou či obsahovou strategii, akční plán na zvýšení konverzní schopnosti webu apod.

LIM

Léto s internetovým marketingem se loni konalo podruhé a myslím, že se opět povedlo. Trochu jsem tápal, co s ním dál, ale teď už snad tuším. Zřejmě ho zkusím rozšířit na seriálovou akci, která se bude pořádat častěji na různých místech. Zároveň ho propojím s plánem na nové workshopy, protože právě na LIMu se jejich model mimořádně osvědčil.

Větší projekty

Průběžně se starám o několik větších projektů. Některé jsou čistě klientské, tj. dostávám odměnu za služby, v jiných mám osobní podíl. Ty první chci omezit, druhé posílit, protože pracovat na něčem, co spoluvlastním, mě víc motivuje. Jestli tedy nějaký zajímavý projekt máte a hledáte do party markeťáka, ozvěte se.

Potkávání se s lidmi

Abych mohl někam posouvat vlastní práci, potřebuji co nejvíce impulsů zvenčí. Po přestěhování do Jizerek jsem dost zlenivěl a na moc akcí nejezdil. To bych letos rád změnil. Zkusím být k pořadatelům konferencí vstřícnější a jejich nabídky už nebudu automaticky házet do koše. Slibuju.

Marek Prokop , 2. 01. 2014 19:23, Trvalý odkaz, Komentáře [12]

Dotazy (not provided) v Analytics nemají nic společného s HTTPS a vlastně ani s Analytics

Už mě nebaví číst pořád dokola články o tom, jak Google přepnul, přepíná či bude přepínat hledání na HTTPS, a proto vidíme či uvidíme v Google Analytics místo skutečných dotazů pouze (not provided). Jsou to všechno, s odpuštěním, bláboly.

Kdyby to totiž byla pravda a (not provided) by souviselo s přepnutím hledání na HTTPS, pak by se stránkám taktéž běžícím na HTTPS normálně referery z Googlu předávaly a šly by jakýmkoli analytickým nástrojem včetně Analytics zpracovat. Podle jednoho staršího článku (a testu) Dana Thiese tomu tak dokonce kdysi bylo. Jenže už není.

Google totiž skrývá referery tak, že z výsledků hledání odkazuje na svou stránku, která pak teprve JavaScriptem a pro jistotu ještě meta refreshem, to kdyby měl někdo zakázaný JavaScript, přesměruje na stránku cílovou. A při tomto přesměrování většina prohlížečů referer nepředává, a i kdyby předávala, už je jím jen adresa, která dotaz ve srozumitelné podobě neobsahuje. S HTTPS to nijak nesouvisí, Google by to mohl dělat úplně stejně i na obyčejném HTTP.

Proč to tak Google dělá? Pravděpodobně proto, že nechce předávat dotazy komukoli dalšímu, nejen tomu, kdo náhodou naslouchá někde po cestě a HTTP request by si mohl přečíst, ale ani provozovateli cílového webu.

Nicméně spekulovat nad důvody není účelem tohoto článku. Mě prostě jen překvapilo, kolik dalších autorů skočilo Googlu na jeho povídání o HTTPS a nevšimlo si, že o to tu nejde.

Marek Prokop , 26. 09. 2013 12:50, Trvalý odkaz, Komentáře [14]

Kterou chybu Julie Kapuletové by copywriteři neměli opakovat

„Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně,“ pravilo kdysi ve Veroně jedno naivní děvče a… nemělo pravdu.

Poslyšte příběh, který vyprávěla Sheena Iyengar, nevidomá Sheena Iyengar, to je pro ten příběh důležité, na konci své přednášky Umění volby:

Jednou jsem se v kosmetickém salónu pokoušela rozhodnout mezi dvěma velmi světlými odstíny laku na nehty. Jeden se jmenoval Ballet Slippers, druhý Adorable. Zeptala jsem se dvou dam a ta první řekla:

„Rozhodně byste měla nosit Ballet Slippers.“
„Jak vypadá?“
„Je to velmi elegantní odstín růžové.“

Druhá dáma mi doporučila Adorable.

„Jak vypadá?“
„Je to okouzlující odstín růžové.“

„Jak je od sebe poznám? Čím se liší,“ ptala jsem se dál. „Jeden je elegantní, druhý okouzlující,“ odpověděly. Shodly se i na tom, že kdybych viděla, zřetelně bych je od sebe poznala.

Zajímalo mě, zda je ovlivnila barva, nebo název a rozhodla jsem se tedy pro malý experiment. Vzala jsem ty dvě lahvičky laku na nehty do laboratoře, sundala z nich etikety a zeptala se žen, který by si vybraly. 50 % z nich mne obvinilo, že na ně zkouším nějaký trik, protože je přeci v obou lahvičkách stejný lak.

Tolik Sheena Iyengar. Přetlumočil jsem její vyprávění hlavně těm, kdo se mne na školení copywritingu ptávají, zda má smysl psát texty ke šperkům, interiérovým dekoracím a jinému čistě vizuálnímu zboží. Říkám jim, že ano, že by aspoň měli vymyslet název vzbuzující obrazotvornost či odkazující k nějakému příběhu, protože tím pomohou zákazníkům, kteří se nedokáží rozhodnout podle vzhledu. Ne vždy mě berou úplně vážně, ale snad je tento příběh přesvědčí.

Neudělejte stejnou chybu jako Julie Kapuletová. Neskončila moc dobře.

Marek Prokop , 1. 04. 2013 11:24, Trvalý odkaz, Komentáře [9]

Seznam vs. MailChimp: poučení z komunikace a designu služeb

Seznam včera oznámil, že jeho webmail blokuje MailChimp, populární službu na rozesílání hromadné pošty. Oznámení vyšlo jako odpověď na článek Marcela Kupky a sklidilo negativní reakce v komentářích, na Twitteru, Facebooku a na dalších místech.


Protože přesně neznám důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, a nevyznám se ani v provozu tak velkých poštovních systémů, nebudu hodnotit, zda se Seznam rozhodl správně. Jsem si ale jist, že v rovině komunikační tentokrát selhal a že hlavní příčinou tohoto selhání je špatný návrh služby jako celku.

Pojďme se tedy společně podívat, proč je komunikace Seznamu v tomto případě chybná a co by firma měla udělat, aby o svých službách informovala lépe a tím i lépe sloužila svým zákazníkům.


Po formální stránce působí oznámení nekompetentně, defensivně a zároveň arogantně.

  • Defensivně řazením informací. Z prvního odstavce je zřejmé, že Seznam odpovídá na článek Marcela Kupky a dotaz Dana Dočekala. Kdyby s tím pánové nezačali, asi by žádné oznámení nevzniklo. To nedělá dobrý dojem. Přitom stačilo pořadí prohodit, začít ve smyslu „Považujeme za svou povinnost oznámit” a na konci uvést, že jde zároveň o odpověď na kritiku a otázky zmíněných pánů.
  • Odborně nekompetentně jednak tím, že je MailChimp několikrát označen za spammera, a jednak tím, že je v závěru posvěceno doporučení technické podpory zvolit pro rozesílku jiný systém. Obojí je nesmysl a obojí zanechává pocit, že autorka netuší, co je MailChimp zač.
  • Arogantně povýšenými formulacemi typu „děláme to i s jinými spamery“, „my jsme ochotni MailChimpu pomoci“, „problematických userů“. Navíc chybí byť náznak omluvy těm, které mohlo rozhodnutí poškodit.

Ještě horší než formální a stylistické chyby jsou však nedostatky obsahové. Z 294 slov se dozvíme jednu jedinou informaci známou už z titulku: Seznam blokuje MailChimp. Nedozvíme se, co to přesně znamená (chodí zprávy aspoň do spamu?) a jak dlouho už to trvá. Uživatelé Seznamu nepoznají, zda se jich problém týká a co mají podniknout, chtějí-li zprávy od odesilatelů dostávat. Odesilatelé neví, co poradit adresátům, kteří se budou po nedoručených zprávách shánět.

Jak komunikovat lépe

K podobným chybám dochází tehdy, když se na problémové situace reaguje ad hoc a komunikuje se spontánně, bez přípravy, ve stresu. Správným řešením je proto předem promyšlený design celé služby včetně komunikačních scénářů pro každý problém, který se může za provozu objevit.

Nebudu už Seznam trápit, mám ho rád. Uzavřu proto článek obecným postupem a sám se ve svých službách z tohoto případu poučím.

  1. Identifikujte všechny problémy, ke kterým může během provozu služby dojít.
  2. Sepište si, jaké dopady mohou mít tyto problémy na zákazníky i třetí strany.
  3. Ke každému problému si napište, jaké informace bude kdo potřebovat, aby jeho následky minimalizoval.
  4. Jakmile k problému dojde, sami o něm aktivně informujte jak své zákazníky, tak veřejnost.
  5. V oznámení uveďte, kdo je problémem dotčen (a jak to pozná), odkdy problém trvá, kdy bude pravděpodobně vyřešen plus všechny informace dle bodu 3. A nezapomeňte na přiměřený počet slovíček „promiňte“ a „děkujeme“.

K tématu napsal také Tomáš Krause v článku Moje zkušenost s MailChimpem a aktuální kauza s jeho blokací na Seznamu

Marek Prokop , 13. 03. 2013 09:47, Trvalý odkaz, Komentáře [48]

Starší články