Weblog pro webmastery a webdesignéry

Do Google Analytics přicházejí kohorty

V několika účtech Analytics se mi objevily kohorty. V anglickém rozhraní se nazývají Cohort Analysis, v českém Skupinová analýza a najdete je pod Audiences resp. Cílové publikum. Výchozí report vypadá takto:

Report Cohort Analysis

V prvním sloupci jsou jednotlivé dny a počty uživatelů, kteří v daný den navštívili web poprvé, v dalších sloupcích pak vidíte, kolik uživatelů (v procentech z původního počtu) se ten který den na web vrátilo. V Den 0 je to pochopitelně 100 %, v Den 1 (tj. jeden den od původního data) už méně atd.

Nahoře nad grafem můžete v Cohort Size (česky Velikost vymezené skupiny) změnit denní rozsah kohort na týdenní nebo měsíční a v Date Range (Období) nastavit počet zobrazených kohort. Typ změnit zatím nejde, kohorty jsou vždy odvozeny z data první návštěvy (Acquisition Date, Daum akvizice).

Zvolit ovšem můžete sledovanou metriku, takže kromě výchozího User Retention (česky Udržení uživatele) zkuste u e-shopu třeba Transactions, a pokud dostanete obrázek podobný tomuto:

Transakce podle kohort

znamená to, že k převážné většině (135) transakcí došlo v týdnu první návštěvy uživatele, pouze 11 se odehrálo v druhém týdnu od první návštěvy a pak už jen po jedné v třetím a pátém týdnu od první návštěvy.

Metrik je k dispozici hodně, ale jak už jsem zmínil, kohorty lze vytvářet pouze podle data akvizice, což využití trochu omezuje na případy, kdy jsou jednotlivé dny (týdny, měsíce) spojeny s něčím specifickým, např. krátkodobými kampaněmi, zveřejněním určitého obsahu apod. Já třeba mohu na Čaji týdne sledovat, zda čaje jednotlivých týdnů zaujaly návštěvníky natolik, aby se na web začali vracet a opakovaně nakupovat.

Jaké využití pro analýzu kohort vás napadá na vašem webu?

Marek Prokop , 17. 01. 2015 13:27, Trvalý odkaz, Komentáře [7]

Nástroje na copyediting webových stránek

Často upravuji klientům texty webových stránek. Tu něco přepíšu, onde navrhnu jinou formulaci se zdůvodněním a ještě jinde jen připojím poznámku, co se mi nelíbí. V neveřejných konceptech je to snadné, použiju Google Docs, který revize i poznámky umí dobře, nebo pro pokročilé klienty Draft, který je umí taky.

Potíž je s texty, které už visí na webu. Tam pak musím klientovi psát, že na stránce té a té je ten a ten text, který bych přepsal tak a tak, protože proto a proto. Dá to plno pracného copy&pastování a výsledek je dost nepřehledný.

Proto jsem hledal vhodný nástroj a nakonec jsem dva našel: ScribleWebNotes. Představím vám je, třeba se vám budou hodit, ale předem říkám, že s nimi spokojený nejsem, a tak trochu doufám, že znáte lepší nástroj a v komentářích mi ho doporučíte.

Co nástroje Scrible a WebNotes umějí

Oba systémy jsou si dost podobné. Nainstalujete si rozšíření do prohlížeče, na vybrané stránce ho zapnete a od té chvíle můžete zvýrazňovat text zvýrazňovačem, „lepit“ lístečky s poznámkami a ve Scriblu navíc přebarvovat písmo nebo podtrhávat. WebNotes pro změnu umí tzv. sticky notes, tj. lístečky kdekoli ve stránce, což se hodí např. pro poznámky k designu, obrázkům apod.

Oba nástroje vám ke každé stránce vytvoří unikátní URL, které pošlete klientovi, a ten si může anotace na prohlédnout, i když nástroj nemá. Pro sebe pak máte administraci, do které se ukládají všechny anotované stránky. WebNotes navíc ke každé stránce sestaví seznam všech anotací, takže klientovi můžete snadno poslat i přehled všech doporučení v souhrnném dokumentu.

Čím se Scrible a WebNotes liší

Scrible WebNotes
Počet barev lístečků a zvýraznění 32 4
Rychlé skrytí všech anotací ano ne
Rychle sbalení/rozbalení všech lístečků ano ne
Legenda barev ano ne
Souhrnný soupis anotací ne ano
Strukturování anotovaných stránek v administraci štítky složky
Cena zdarma 35 USD/rok

Závěr

Náhledy pro klienta jsou problematicky použitelné a ještě jsem se neodvážil je nikomu poslat. Scrible proto, že technicky nefunguje spolehlivě (zmizí některé obrázky, některé lístečky nejdou rozbalit), WebNotes proto, že stránku otevře se všemi lístečky rozbalenými, hromadně sbalit nejdou a celé je to značně nepřehledné. Reálně použít jde tedy jenom souhrnný přehled z WebNotes.

Škoda, do WebNotes by stačilo přidat pár funkcí pro zobrazení anotované stránky a byl by to výborný systém. Vývoj se ale, zdá se, zastavil v roce 2010. Třeba aspoň autoři vyladí časem Scrible.

Jak komentujete a upravujete webové texty klientům vy? Poradíte mi lepší nástroj či postup?

Marek Prokop , 8. 01. 2015 14:52, Trvalý odkaz, Komentáře [6]

3 věty, které vám měli říct o SEO jako první

SEO nejde zapnout, SEO nejde nastavit, SEO nejde koupit jako houska na krámě, SEO nemůže být zabudované v systému pro správu webu, SEO nejde naprogramovat ani zakódovat do HTML (a proto vám ho nedodá programátor nebo kodér), SEO nejde vyplnit do formuláře (ani když se kolonka jmenuje Cosi pro SEO), SEO nejde vložit do patičky či jiné části stránky a SEO nespočívá ani v tom, že do jedné věty napíšete desetkrát SEO nebo jiné klíčové slovo.

SEO spočívá ve čtyřech věcech:

  1. co lidem nabídnete,
  2. jak to popíšete,
  3. jak to na webu uspořádáte a
  4. jak to budete mimo web propagovat.

Na ničem jiném nezáleží, pokud to není natolik vadné, aby nešlo dobře splnit tyto čtyři úkoly.

(Když něco vysvětlujete už po sté, je lepší to někam napsat a příště na to jen odkazovat, ačkoli je jasné, že čtenáři Sovy tohle už dávno vědí.)

Marek Prokop , 10. 04. 2014 17:04, Trvalý odkaz, Komentáře [22]

Nejefektivnější metoda link buildingu

Lidé od Webu projevují podivuhodnou rozpolcenost ducha. Nejprve budují: stránky, kvalitní obsah, popularitu, autoritu, tenhleRank a tamtenRank, zkrátka zpětné odkazy. To vše s úsilím hodným obdivu a za peníze hodné závisti. A pak, v jakési temné hodině, všechny ty zpětné odkazy, tu vytouženou odměnou za roky budování, vezmou a vyhodí na smetiště dřív, než bys řekl HTTP.

Také buduji weby, a protože vím, že ke správnému webovému obsahu patří odkazy, hojně odkazuji: na zdroje, na další informace, na to co chválím i na to co kritizuji. Jednou za čas pak vezmu Xenu nebo Ječící žábu a zkontroluji, zda odkazy stále fungují. Naposledy jsem to udělal na Vyhledávačích.info včera.

Nefungovalo jich 107.

Lupa, Interval, Živě, Seznam, Google, H1.cz, IInfo… Ti všichni a mnozí další provedli redesign, pak zřejmě ještě pár redesignů redesignů a výsledkem je, že adresy dříve platné nyní vrací chybu 404.

TenhleRank fuč a TamtenRank taky, nemluvě o naštvaném Prokopovi, který si příště dvakrát rozmyslí, zda na tak nespolehlivé mamlase odkazovat.

Prosím, až se příště pustíte do budování zpětných odkazů, začněte tou nejúčinnější a zároveň nejlevnější metodou, která kdy byla vynalezena: nezahazujte hloupými a chybně provedenými změnami adres odkazy, které již máte.

Na stejné téma kdysi mnohem lépe a vtipněji Dušan Janovský v článku Tři zásady pro tvorbu dobrých SEO URL.

Marek Prokop , 2. 04. 2014 10:16, Trvalý odkaz, Komentáře [23]

Nové trendy v SEO

Následující text shrnuje teze přednášky Nové trendy v SEO, kterou jsem přednesl minulý týden na budějovickém Čtvrtkonu. Zveřejňuji ho místo prezentace, která by sama o sobě nedávala smysl.

Píše se rok 2014. Známe algoritmy vyhledavačů (viz např. Bill Slawsky nebo Dušan Janovský), známe dlouhodobě platné principy SEO, víme jak analyzovat klíčová slova, jak navrhnout architekturu webu, jak provést on-page optimalizaci, jak napsat dobré texty. Víme, jaké chceme získat zpětné odkazy a odkud. Umíme SEO měřit a analyzovat jeho výsledky. Víme, jak dělat SEO v ideálním prostředí.

Zatím ale moc neumíme dělat SEO v reálném prostředí. Se skutečnými uživateli a se skutečnými klienty.

Už dávno víme, že algoritmus Googlu je soutěž popularity (Aaron Wall, duben 2009) a že se tato popularita typicky projevuje brandovým hledání. Přesto návštěvnost z brandového hledání často vylučujeme ze SEO, protože není zásluhou SEO konzultanta.

Už dávno víme, že vyhledavač jenom zrcadlí nalezitelnost mimo vyhledavač, a v případě Googlu navíc nalezitelnost individuální, personalizovanou. Přesto jsme zatím neudělali skoro nic, abychom ostatní marketingové kanály včetně těch off-line, které nalezitelnost vně vyhledavačů podporují, nějak propojili se SEO.

Už dávno víme, že dominantním algoritmem vyhledavačů je spokojený uživatel a že jsou to nakonec jenom uživatelé, kdo rozhodne, zda naše SEO uspěje. Přesto přenecháváme uživatele UX designérům a v SEO s nimi pracujeme jen amatérsky a málo.

Píše se rok 2014 a konec izolovaných SEO konzultuntů pomalu klepe na dveře. Ne, SEO neumře, ale SEO konzultanti by postupně vymřít měli. Jejich úkolem bylo dohlížet, zda z pohledu SEO dělají dobře svou práci ostatní — webdesignéři, vývojáři, marketéři, produkťáci, prodavači, zákaznická podpora… V těch všech činnostech je SEO přirozeně obsaženo, a když ti všichni dělají dobře svou práci, dělají i SEO.

Omlouvám se, ale neřeknu vám žádný buzzword typu Google Autorship či content marketing. Na žádné takové trendy nevěřím. Za jediný skutečný, dlouhodobý a nosný trend v SEO považuji přesun znalostí, kompetencí a práce od SEO konzultantů do práce všech ostatních, do celofiremních procesů a do firemní kultury.

<reklama>
Jestli chcete poznat, jak já sám SEO dělám, přijďte na moje školení. 18. až 19. března 2014 je ještě volno.
</reklama>

Marek Prokop , 10. 03. 2014 11:18, Trvalý odkaz, Komentáře [21]

Ano, fakt si i v roce 2014 myslím, že blog má mít na titulce celé články

Když jsem v sobotu na Wordcampu povídal o blogování, zmínil jsem mj. délku článků a vzápětí též onu Otázku, matku všech sporů weblogového dávnověku1, zda se mají články na titulce zobrazovat celé. Pochopitelně se neobešla bez pozdvižených obočí v publiku, neboť takové prkotiny mohou zajímat jen nablblé teoretiky, to přeci dá rozum. Jenže mně přijde opravdu zajímavá a zkusím vysvětlit proč.

Blog2 jde definovat různě, většinu historických definic ovšem zavál prach a dnes už nejspíš platí jen jediná: blogem je vše, o čem to jeho autor prohlásí. To však nebrání se podívat na blog zároveň úžeji, jako na literární žánr3, který má určité typické vlastnosti.

Společným jmenovatelem těchto vlastností je minimalismus. Aby mohl blogovat opravdu kdokoli, bylo třeba najít co nejjednodušší formu. Jedna stránka s chronologicky řazenými články bez zbytečné navigace. Za minimalismem strukturálním pak následoval i minimalismus obsahový a stylový. Krátké články, které se snadno čtou jak jednotlivě, tak souvisle za delší časový úsek.

Podobně jako blog, žánrově předurčují omezené prostředky i třeba Twitter nebo kresbu tužkou. Jistě, někdo se umí a chce vyjadřovat složitěji, použije olejové barvy, štětce a plátno, avšak to, co vytvoří, již nebude kresba tužkou.

Velmi rád čtu blog Setha Godina a čtu ho rád především proto, že to je velmi dobře psaný blog. Mnoho jiných blogů čtu rád proto, že v nich jsou dobře napsané články. Pokud ten rozdíl necítíte, klidně zapomeňte, co jsem právě řekl, a jen prostě dobře pište. Pokud však rozdíl cítíte a chcete si vyzkoušet čistokrevný blog, zobrazujte na titulce celé články a jejich délku i styl přizpůsobte tomu, aby se tak lidem dobře četly.


1 Stopy naleznete např. v komentářích k článkům Deníčky na ČT24 Jirky Bureše nebo Nesouhlasím s Markem Prokopem Martina Malého.

2 Blogem myslím výhradně soubor více článků. Označovat slovem blog každý jednotlivý článek, jak se v češtině bohužel ujalo, považuji za terminologické harakiri.

3 Spíš než termín literární žánr bych měl asi používat spojení autorská forma, protože pojem žánr je příliš obecný a blog nemusí být jen dílem literárním, ale i audio/vizuálním.

Marek Prokop , 24. 02. 2014 18:53, Trvalý odkaz, Komentáře [23]

Co chci dělat v roce 2014

Posledních pár let jsem nad tím, co budu dělat v novém roce, moc nepřemýšlel. Přeci totéž co loni. Funguje to, baví mě to, jsem spokojený, tak proč něco měnit. Jenže tohle uvažování vede do pekel. Sice možná pomalu, zato však jistě. Dva tři roky s ním vystačit jde, ale teď už cítím, že je čas se zamyslet důkladněji.

Převážně pro sebe si sem tedy shrnu, co bych chtěl letos změnit. Za rok uvidím, jak se mi to povedlo.

Školení

Školení mám rád, protože při nich poznávám hodně lidí a zajímavých projektů. Proto je určitě zachovám. Některá ale zřejmě zruším a pár nových začnu. Láká mne hlavně model praktického workshopu. Dovedu si představit třeba workshopy, při kterých bych pomohl účastníkům sestavit marketingovou či obsahovou strategii, akční plán na zvýšení konverzní schopnosti webu apod.

LIM

Léto s internetovým marketingem se loni konalo podruhé a myslím, že se opět povedlo. Trochu jsem tápal, co s ním dál, ale teď už snad tuším. Zřejmě ho zkusím rozšířit na seriálovou akci, která se bude pořádat častěji na různých místech. Zároveň ho propojím s plánem na nové workshopy, protože právě na LIMu se jejich model mimořádně osvědčil.

Větší projekty

Průběžně se starám o několik větších projektů. Některé jsou čistě klientské, tj. dostávám odměnu za služby, v jiných mám osobní podíl. Ty první chci omezit, druhé posílit, protože pracovat na něčem, co spoluvlastním, mě víc motivuje. Jestli tedy nějaký zajímavý projekt máte a hledáte do party markeťáka, ozvěte se.

Potkávání se s lidmi

Abych mohl někam posouvat vlastní práci, potřebuji co nejvíce impulsů zvenčí. Po přestěhování do Jizerek jsem dost zlenivěl a na moc akcí nejezdil. To bych letos rád změnil. Zkusím být k pořadatelům konferencí vstřícnější a jejich nabídky už nebudu automaticky házet do koše. Slibuju.

Marek Prokop , 2. 01. 2014 19:23, Trvalý odkaz, Komentáře [12]

Dotazy (not provided) v Analytics nemají nic společného s HTTPS a vlastně ani s Analytics

Už mě nebaví číst pořád dokola články o tom, jak Google přepnul, přepíná či bude přepínat hledání na HTTPS, a proto vidíme či uvidíme v Google Analytics místo skutečných dotazů pouze (not provided). Jsou to všechno, s odpuštěním, bláboly.

Kdyby to totiž byla pravda a (not provided) by souviselo s přepnutím hledání na HTTPS, pak by se stránkám taktéž běžícím na HTTPS normálně referery z Googlu předávaly a šly by jakýmkoli analytickým nástrojem včetně Analytics zpracovat. Podle jednoho staršího článku (a testu) Dana Thiese tomu tak dokonce kdysi bylo. Jenže už není.

Google totiž skrývá referery tak, že z výsledků hledání odkazuje na svou stránku, která pak teprve JavaScriptem a pro jistotu ještě meta refreshem, to kdyby měl někdo zakázaný JavaScript, přesměruje na stránku cílovou. A při tomto přesměrování většina prohlížečů referer nepředává, a i kdyby předávala, už je jím jen adresa, která dotaz ve srozumitelné podobě neobsahuje. S HTTPS to nijak nesouvisí, Google by to mohl dělat úplně stejně i na obyčejném HTTP.

Proč to tak Google dělá? Pravděpodobně proto, že nechce předávat dotazy komukoli dalšímu, nejen tomu, kdo náhodou naslouchá někde po cestě a HTTP request by si mohl přečíst, ale ani provozovateli cílového webu.

Nicméně spekulovat nad důvody není účelem tohoto článku. Mě prostě jen překvapilo, kolik dalších autorů skočilo Googlu na jeho povídání o HTTPS a nevšimlo si, že o to tu nejde.

Marek Prokop , 26. 09. 2013 12:50, Trvalý odkaz, Komentáře [14]

Starší články