Jak zvýšit použitelnost stránek o 124 %

V říjnu 1997 vydal Jakob Nielsen zajímavou studii o použitelnosti webového obsahu, jejíž závěry přinášejí i po tolika letech cennou inspiraci.

Testovalo se pět verzí webu. Všechny obsahovaly stejné informace a navigaci, lišily se jen formulacemi a členěním textu. Následující odkazy vedou na jednotlivé verze.

  1. Klasický reklamní text. Východiskem byl dlouhý, nárokům čtení na webu nepřizpůsobený text obsahující četné reklamní fráze. Pro potřeby porovnání byla jeho použitelnost stanovena jako nulová.
  2. Stručný text. Výchozí text byl zkrácen přibližně na polovinu. Tím došlo ke zlepšení použitelnosti o 58 %.
  3. Rozčleněný text. Výchozí text byl rozčleněn pomocí podnadpisů a odrážek. Použitelnost se tím zlepšila o 47 %.
  4. Objektivní tón. Subjektivně hodnotící reklamní kecy byly nahrazeny neutrálními formulacemi. Použitelnost se tím zlepšila o 27 %.
  5. Kombinovaná verze. Na výchozí text se aplikovaly všechny tři úpravy -- zkrácení, rozčlenění i neutrálně nereklamní formulace. To přineslo celkové zlepšení použitelnosti o 124 %.

Jak se použitelnost obsahu měřila

U každé verze webu se měřilo těchto pět ukazatelů:

  1. Jak dlouho uživatelům trvalo nalézt odpovědi na konkrétní otázky týkající se textu.
  2. Podíl chybných odpovědí na otázky dle bodu 1.
  3. Kombinovaný test zapamatování si informací z textu.
  4. Jak dlouho uživatelům trvalo nakreslit mapu webu.
  5. Subjektivní spokojenost uživatelů s webem.

<reklama>Na školení psaní pro web, kde o použitelnosti obsahu hovořím podrobněji, jsou ještě 4 volná místa. Školení se koná příští čtvrtek v Praze. Více informací o školení.</reklama>

, 7. 10. 2009 08:54, Pošli komentář

| Nejnovější |

Komentáře

  1. Nielsen je vždycky inspirující. Zajímalo by mne, jak by tyto změny dopadly, kdyby nebyly vázány na úkoly čistě informační, ale měly by vést k nějaké akci.

    Jen taková technická, když to vyšlo v roce 1997 a teď je, pokud se nepletu, rok 2009, asi chybí deset let ve frázi “přinášejí i po dvou letech cennou inspiraci.”.

    — pavel jašek · 5517 days ago · #

  2. [1] Pavle, díky za komentář. Předpokládám, že v případě akce by výsledky tak výrazné nebyly, ale na druhou stranu, pokud text správně pochopím, asi akci provedu spíš.

    Chybu v letech jsem už opravil.

    — Marek Prokop · 5517 days ago · #

  3. Jestli se použitelnost zlepšila z nuly o 58/47/27/124%, výsledkem je pořád nula. Pokud se v posledních měsících neměnila pravidla matematiky.

    — pepak · 5517 days ago · #

  4. [3] Pepáku, opravdu něčemu nerozumíte, nebo si jen děláte legraci? V prvním případě prosím upřesněte, čemu nerozumíte. V druhém případě oba naše komentáře po čase zruším.

    — Marek Prokop · 5517 days ago · #

  5. [4] Cituji z článku: “Východiskem byl [...] nepřizpůsobený text [...] jeho použitelnost stanovena jako nulová.”

    Dále cituji: “Výchozí text byl [...] Tím došlo ke zlepšení použitelnosti o 58 %”

    Matematika:
    Základ = 0
    Nárůst = 58% = 0,58
    Nová hodnota = Základ * (1 + Nárůst) = 0 * 1,58 = 0

    Opravte mě, jestli se pletu.

    — pepak · 5517 days ago · #

  6. [5] Fajn, už vím, čemu rozumíte. Teď se ale znovu ptám, čemu (a zda vůbec něčemu) v článku nerozumíte. Píše se v něm něco, co nejde pochopit, nebo co jde pochopit více různými způsoby?

    Mohl bych větu “Pro potřeby porovnání byla jeho použitelnost stanovena jako nulová.” nahradit doslovnějším překladem originálu, tj.: “Pro potřeby porovnání předpokládejme, že zlepšil použitelnost o 0 procent.” Pokud bych to udělal, pochopil byste článek jinak a správněji?

    — Marek Prokop · 5517 days ago · #

  7. Problém je v tom, že se v článku píše něco, co sice je srozumitelné, ale tak jak to je napsané, to je blbost. Samozřejmě se můžete ohánět tím, že tomu přece každý porozumí tak, jak jste zamýšlel, ale přesto to zůstane blbostí. Přitom náprava je úplně jednoduchá – u prvního příkladu se “použitelnost” vyhodí úplně a všechno ostatní už může zůstat, jak bylo…

    “Pro potřeby porovnání předpokládejme, že zlepšil použitelnost o 0 procent.” – Zbytečně šroubované. Buď bych to vyhodil úplně nebo bych to formuloval jako “základní použitelnost”.

    — pepak · 5517 days ago · #

  8. Pepáku vykašli se na matematiku, koho zajímá, že 0*x=0. Účelem článku je vytvoření prostoru pro reklamní sdělení o školení.

    — Homer · 5517 days ago · #

  9. Popravdě řečeno, taky jsem na tu nulovou výchozí použitelnost hleděl trochu zmateně. Zaprvé proto, že si nedovedu představit ten přírůstek 58% z nuly (myslím, že pepak opravdu jen formalisticky nešťourá, fakt to zní dost divně). A zadruhé to vyvolává dojem, jakoby ta výchozí verze webu byla opravdu absolutně nepoužitelná (prostě 0, nula, nic), a to i při velmi nevhodné koncepci určitě není – i z toho nejhošího webu je užitek nenulový, i když to může být frustrující zážitek.
    Navrhoval bych třeba formulaci: “Pro potřeby dalšího srovnání byla jeho použitelnost stanovena jako výchozí, tj. 100%.”
    Myslím, že ta stávající formulace snižuje použitelnost tohoto článku asi tak o 6% :-)

    — jindřich · 5517 days ago · #

  10. P. S.: Omluva za typografické barbarství, samozřejmě 58 %, 100 % a 6 %.

    — jindřich · 5517 days ago · #

  11. [7, 9] Panové, vy mi teda dáváte :-) Asi dnes trpím sníženou empatií, ale já vám prostě nerozumím. Jestliže se něco zvýší o 124 procent, pak je přeci jedno, z jaké hodnoty.

    Nulu tam mám proto, že je i v originálu, který tlumočím, a navíc je to univerzální slovo, které má kromě matematického významu i plno významů jiných, vesměs v tomto kontextu srozumitelných. 100 procent tam nedám proto, že použitelnost výchozího textu samozřejmě nebyla stoprocentní.

    Nejlepší by asi bylo, kdybych tu větu “Pro potřeby porovnání byla jeho použitelnost stanovena jako nulová.” úplně vypustil. Pak by se vám to už líbilo? Pokud ano, kývněte hlavou, já ji vypustím a pak smažu i tuhle diskusi.

    Děkuji.

    — Marek Prokop · 5517 days ago · #

  12. Marku, nic ve zlým, nechci to “někomu dávat” :-) napsal jsem to proto, že mě to opravdu mátlo a souhlasím s tím, že 100 % může být taky zavádějící, jak píšete. Vypustit? Zajímavý nápad!{smajlík_kývající_hlavou}
    Jinak, samozřejmě, článek je to pěkný, smysl článku jasný a jeho poselství srozumitelné (abych jen neremcal).

    — jindřich · 5517 days ago · #

  13. [12] Fajn, škrtám. Klidně mi to dávejte. Jen musíte překousnout, že občas reaguji trochu nevrle, protože vždy nepoznám, jestli je opravdu někde problém, nebo jestli jen tak pro nic za nic šťouráte. Díky za spolupráci.

    — Marek Prokop · 5517 days ago · #

  14. Pakliže zůstaneme u exaktního pohledu, musím dát ostatním za pravdu, Marku. Ano, když něco zvýšíš o X, může celkem jedno, jaká byla původní hodnota, pokud chceš poukázat na to relativní zvýšení.

    Ale o to tu nejde: problém je o kousek vedle. Jde o ten nárůst, který má být procentem ze základu – který je nula. I milion procent z nuly je pořád nula. Když je něco na začátku nula a zvýšíš to o libovolný násobek té nuly, máš pořád nulu.

    Zádrhel je v tom, že to na začátku žádná nula nebyla. Nielsen to v originále taky neříká. Píše tam, že “u původního textu bylo zlepšení použitelnosti o 0 % (z definice)”. To už smysl dává. Použitelnost byla jakási výchozí hodnota X, její zlepšení vůči sobě samé je 0. A ostatní hodnoty se pak vztahovaly k ní.

    Tu větu nebylo nutné škrtat, stačilo ji změnit na: “Pro potřeby porovnání byla jeho použitelnost stanovena jako výchozí,” případně “Pro potřeby porovnání byl nárůst jeho použitelnost stanoven jako nulový.”

    — Petr Staníček · 5515 days ago · #

Commenting is closed for this article.